Autor: MHOE
Tématika audiofilních kabelů mi vždy připadala tak trochu obskurní. Koncept po zvukové stránce odlišných propojovacích komponentů jsem nikdy neměl vážný problém přijmout, dodnes přesto cítím pachuť v ústech při čtení většiny komerčních nabídek, recenzí nebo internetových diskuzí na toto téma. Problém vidím v tom, že se do přidružených polematik obvykle zapojují až příliš extrémistické názorové skupiny:
Ano, tento výčet by se v podstatě dal aplikovat i na jiné části audio řetězce (napadají mne třeba DACy), u kabelů však nepochybně nabývá na své ryzosti. Po tomto světě pochopitelně kráčí spousta jedinců, které bych ani do jedné ze jmenovaných skupin nezařadil, jenže tito s audiofílií obvykle nemají vůbec nic společného, případně se daných diskuzí raději vůbec neúčastní. Ne, že bych jim to vyčítal…
Ať už je to jakkoliv, rozhodl jsem se nyní přispět „svou troškou do mlýna“. V souvislosti se dvěma kabely, které mi byly laskavě zapůjčeny bogim na krátkodobé vyzkoušení, sepsat text, jímž se nyní probíráte. Tyto dva kousky, jeden analogový a druhý digitální, jsem totiž spolu se zbylými mnou vlastněnými ekvivalenty vystavil zevrubnému testování. Pokud si na čtení vyhradíte pár minut svého života, pravděpodobně si mne na konci budete moci zařadit do jedné z pěti výše jmenovaných kategorií… Případně konstatovat, že ani do jedné z nich (kupodivu) nespadám. A možná vás to obohatí i jinak, co vy víte!
Pozn.: Vzhledem k tomu, že se na poli audio kabelů orientuju pouze do té míry, kterou jakožto běžný audiofilní uživatel pro svůj život potřebuju, omluvte prosím případné nepřesnosti nebo chybějící (pro vás podstatné) parametry testovaných subjektů. Bogiho články v tomto ohledu jistě poslouží lépe.
- (Možná až příliš) náruživí audiofilové, kteří se vám budou (ať už chtěně, či nechtěně) snažit vnutit postoj, že na kvalitní kabeláži stojí a padá celý audio řetězec,
- Prodejci, recenzenti nebo i v podstatě nezainteresované osoby, jejichž přehnaně květnatá mluva při popisování zvukového vlivu kabelů nedělá tomuto hobby vůbec dobré jméno.
- Die-hard objektivisté, jenž bez dvojitě slepého, placebem kontrolovaného testování na statisticky relevantním vzorku lidské rasy nejspíše ani nenakoupí rohlíky,
- Ignoranti/pozéři, kteří mají vždy pravdu a s oblibou slovíčkaří nebo vytrhávají slova z kontextu ve svůj vlastní prospěch,
- Z finančního hlediska až nezdravě zajištění estétové, u nichž doma, jak zvolené přízvisko napovídá, nic jiného než designově perfektní věci nehledejte – audio kabelů nevyjímaje.
Ano, tento výčet by se v podstatě dal aplikovat i na jiné části audio řetězce (napadají mne třeba DACy), u kabelů však nepochybně nabývá na své ryzosti. Po tomto světě pochopitelně kráčí spousta jedinců, které bych ani do jedné ze jmenovaných skupin nezařadil, jenže tito s audiofílií obvykle nemají vůbec nic společného, případně se daných diskuzí raději vůbec neúčastní. Ne, že bych jim to vyčítal…
Ať už je to jakkoliv, rozhodl jsem se nyní přispět „svou troškou do mlýna“. V souvislosti se dvěma kabely, které mi byly laskavě zapůjčeny bogim na krátkodobé vyzkoušení, sepsat text, jímž se nyní probíráte. Tyto dva kousky, jeden analogový a druhý digitální, jsem totiž spolu se zbylými mnou vlastněnými ekvivalenty vystavil zevrubnému testování. Pokud si na čtení vyhradíte pár minut svého života, pravděpodobně si mne na konci budete moci zařadit do jedné z pěti výše jmenovaných kategorií… Případně konstatovat, že ani do jedné z nich (kupodivu) nespadám. A možná vás to obohatí i jinak, co vy víte!
Pozn.: Vzhledem k tomu, že se na poli audio kabelů orientuju pouze do té míry, kterou jakožto běžný audiofilní uživatel pro svůj život potřebuju, omluvte prosím případné nepřesnosti nebo chybějící (pro vás podstatné) parametry testovaných subjektů. Bogiho články v tomto ohledu jistě poslouží lépe.
Testování:
Testovací podmínky
Pro účely tohoto textu jsem dal dohromady všechny RCA analogové a USB digitální kabely, jež mi byly v současné době k dispozici, a na ploše několika dní nárazově i zevrubně analyzoval jejich vzájemné rozdíly. Procesu evaluace byl věnován čas jak v průběhu běžného dne, tak i uprostřed klidné noci. Mým cílem bylo během dne postihnout míru pociťovaných rozdílů v běžných (neideálních) vnějších podmínkách, zatímco v noci detailně analyzovat - co nejlépe pochopit charakter slyšených nuancí.
Abych vyhověl rozličným délkám kabelů a zároveň časově co nejvíce optimalizoval proces jejich záměny, dočasně jsem komponenty svého řetězce přestavěl do výhodnější polohy:
Poslechový řetězec: Lossless hudba -> foobar2000 + Jplay (kontrolní + audio PC) -> Gustard DAC-X9 -> Audio-GD SA-31SE -> Hifiman HE-500 / Sennheiser HD650. Krom testovacích subjektů byl v řetězci přítomen cenově dostupný ethernet kabel (Cat7), DIY napájecí kabely a nakonec samozřejmě kabely sluchátkové (původní u HD650, Canare Starquad 4S6 4-lead z Audeze LCD-2 rev1 u HE-500).
Digitální kabeláž
Začněme nejprve s digitálními kabely. Pro daný účel se mi podařilo shromáždit celkem 6 různých USB kabelů (typ AB):
Supra USB 2.0 kabel (0.7m): Tento kabel mi na zkoušku ochotně zapůjčil kolega bogi. Dle jeho slov se má jednat o poctivě navržený kabel pro audio aplikace, se zevrubným odizolováním datové a napájecí větve od sebe i od okolí. Zároveň má dle komunity kolem ComputerAudiophile nabízet vhodný poměr cena výkon (vysoká kvalita za lidský peníz). No, zkrátka to má být „überkabel pro rozumnější audiofily“ nebo něco na ten způsob. Cenově se nyní pohybuje kolem 1100 kč za 1 metr.
DIY USB s přerušenou napájecí větví a ferity (1.5m): Daný kabel mi pro audio aplikace vyrobil Hergarok… Na obou koncích je osazen feritovými jádry a má přerušenu napájecí větev. Bližší specifikaci bohužel neznám.
Obyčejný šedě-zbarvený USB kabel (1.75m): Zcela obyčejný USB kabel, ke kterému jsem přišel kdo ví kde… Na jeho povrchu se nepíše ani to typické „USB SHIELDED HIGH SPEED CABLE 2.0 REVISION“, tudíž bych za něj ruku do ohně rozhodně nedal. :-)
Obyčejný černý kabel (3m): Obdobný případ jako předchozí, akorát se u něj ono okřídlené „USB SHIELDED HIGH SPEED CABLE 2.0 REVISION“ píše. Jo a značka bude Gembird.
NuForce Impulse (0.5m): Dedikovaný audiofilní kabel společnosti NuForce. Bližší informace si můžete v případě zájmu dohledat na webu, já jen zmíním současnou cenu za konkrétní testovanou variantu: 430 kč.
Obyčejný černý kabel (0.9m): Posledním zástupcem v testu bude obyčejně vypadající černý kabel, jež se mi dostal do rukou pravděpodobně prostřednictvím některého z DACů (tipuju to na Audio-GD Compass2). „USB SHIELDED HIGH SPEED CABLE 2.0 REVISION“ na sobě tedy má, dokonce i „QC PASS“ nálepky na obou koncích, zázraky bych však od něj nečekal. Přesto právě tento kabel byl do mého řetězce v posledních pár měsících zakomponován. :-)
Nejprve jsem se jal testovat bogiho Supra USB 2.0 kabel (0.7m) oproti variantě, kterou jsem v současné době sám využíval (Obyčejný černý kabel (0.9m) ). A co se nestalo – nepřipadaly mi, i přes dosavadní skepticismus vůči digitálním kabelům, po zvukové stránce zcela totožné! Dokonce se zdálo, že pro rozpoznání vzájemného rozdílu není potřeba se nijak vehementně soustředit… No, netrvalo dlouho a já, posilněn touto impresí, vzájemně porovnal všechny volně dostupné USB kabely. Můj Gustard DAC-X9 z toho chudák ke konci dostal takový šok, že přestal zcela přehrávat (ASIO error). Z toho málem trefil šlak mě, naštěstí se mi podařilo situaci po asi hodinovém laborování zdárně zachránit skrze „hard reset“ (vytažení napájecí šňůry).
Situace z počátku testování se každopádně neopakovala. Shodou okolností jsem totiž hned na začátku porovnával zvukově nejlepší variantu s tou nejhorší. Srovnání totiž ve finále dopadlo takto (v pořadí od nejlepšího po nejhorší):
- Supra USB 2.0 kabel (0.7m)
- NuForce Impulse (0.5m)
- Obyčejný šedě-zbarvený USB kabel (1.75m), Obyčejný černý kabel (3m)
- Obyčejný černý kabel (0.9m)
S tím, že DIY USB s přerušenou napájecí větví a ferity (1.5m) se nakonec neumístil, neboť Gustard DAC-X9 ke své funkci vyžaduje napájecí větev USB kabelu. DAC v tomto případě nijak nereagoval na připojení k počítači.
Kdybych měl nějak jednoduše popsat rozdíly, které jsem mezi kabely slyšel, nejspíš bych to označil za odlišnou míru černosti/čistoty zvukového pozadí. Toto se v drobné míře projevilo na subjektivním vjemu podání dynamiky a nuancí v nahrávkách (mikrodetailů, občas i prostorových aspektů). Dle mého názoru byl rozdíl mezi nejlepším a nejhorším zástupcem poměrně slyšitelný, mezi sousedícími kusy na druhou stranu hůře až velmi obtížně. Přestože v mém několikadenním srovnání zvítězil Supra USB 2.0 kabel (0.7m), naprosto bez problémů bych se spokojil i se dvěma kabely, které skončily shodně na 3. pozici. Chtěl bych tedy upřesnit, že nějaké rozdíly menšího rázu sice slyšet ve vzájemném souboji šlo, uvědomit si je mimo ono srovnání, po vícero dnech poslechu s jedním konkrétním kabelem, by bylo (dle mého názoru) přinejmenším obtížné. Co se týče otázky ABX testování, byl bych možná, za předpokladu známé skladby, vysoce kvalitního audio řetězce, velmi klidných okolních podmínek a možnosti bleskového přepnutí mezi oběma zkušebními variantami, schopen rozeznat nejlepší USB od toho nejhoršího, zcela jistý si tím však nejsem. Už jen proto, že tyto drobné nuance se mi odkrývaly především v průběhu noci a za předpokladu poslechu na Hifiman HE-500. Ve dne a/nebo se Sennheisery HD650 na hlavě se dané rozdíly stávaly spíš irelevantní až neslyšitelné.
Analogová kabeláž
Nyní pokročme ke druhé části - analogovým kabelům. Pro test se mi podařilo získat celkem 5 různých párů RCA kabelů:
Růžově-zbarvený kabel (0.45m): První RCA kabel tohoto výčtu mi v minulosti poskytl Hergarok. Krom zmínky o šroubovacích konektorech, které fakt nemám rád, nemohu poskytnout bližší info.
Obyčejný RCA kabel z Alfacompu (10-15m): Poctivá audiofilní kvalita z Alfacompu! ,-)
Klotz AC110 kabel (0.6m): Opět práce Hergaroka, tentokrát však s normálními konektory. Uf!
NuForce Transient (1m): Další zástupce značky NuForce, jehož cena se nyní pohybuje kolem 870 kč za 1m variantu.
HELIAX FSJ1-50A Superflex (0.5m): Bogiho práce, prý jej i hodně ladil k dokonalosti (überkonektory a tak). Opět se má jednat, po vzoru Supra 2.0 USB, o echtovní kabel se skvělým poměrem cena/výkon. Na druhou stranu, narážím zde na příšernou ergonomii – nedá se totiž téměř vůbec ohýbat! Jo a už jsem vám říkal, že nesnáším šroubované konektory?
S faktem, že analogové kabely „mají tendenci“ znít mezi sebou odlišně, jsem již nějaký ten rok obeznámen… Nyní se mi jednalo především o to se vymanit ze skepticismu, co se rozdílů v technické kvalitě zvuku týče. Doposavaď vnímané nuance se mi totiž jevily býti spíše tonálního než jakéhokoliv jiného charakteru. Jak mi to tedy vychází nyní?
Opět tak nějak polovičatě. I přes veškeré své snahy o úplné prozření bych slyšené rozdíly mírného rázu charakterizoval především jako variace v „tonalitě“. Růžově-zbarvený kabel (0.45m) celkově přesvětloval až se zdál být mírně agresivní, Klotz AC110 kabel (0.6m) naopak zjemňoval a podával zvuk potemněleji až fádněji. NuForce Transient (1m) mi zněl rovněž tak trochu fádně, ale jiným způsobem. Při jeho zapojení byla hudba reprodukována relativně mdle až zastřeně. Přišlo mi, že je jeho zvuk spíš orientován na střední pásmo než cokoliv jiného. I přesto musím uznat, že oproti HELIAX FSJ1-50A Superflex (0.5m) reprodukoval i z ryze technického úhlu pohledu (dynamika, mikrodetail, prostorovost) o trochu hůře. Obyčejný RCA kabel z Alfacompu (10-15m) pak překvapil sice velmi mírně zrnitým, přesto po stránce tonální (až na zdůrazněné bicí party) uspokojivým charakterem. Existenci jistých kvalitativních odlišností mezi kabely (byť relativně malých) tudíž ve výsledku nepopírám.
Kdybych měl zvolit jednoho univerzálního vítěze tohoto srovnání, nejspíš by to byl HELIAX FSJ1-50A Superflex (0.5m). Přestože s ním mám určité problémy tonálního charakteru (na můj vkus trošku přesvětlený), dokázal renderovat v poslouchané hudbě nejvíce dynamický a krystalicky čistý zvuk A ZÁROVEŇ se pravděpodobně nejvíce přiblížit tonálně neutrálnímu zvuku. Osobně pro poslech stále preferuju Klotz AC110 kabel (0.6m), jenže to především proto, že mým uším zní jemněji a napříč různými sluchátky a hudebními žánry konzistentněji (nikdy nepociťuju přesvětlenost či ostrost). Celkový žebříček si netroufám sepsat, neboť se domnívám, že by zde do velké míry dominovaly osobní preference každého posluchače. Ony rozdíly „tonálního“ rázu zde totiž dle mého názoru hrají prim nad technickými nuancemi. Případné ABX testování rozdílů by nejspíš mělo, v kontrastu s USB kabely, větší šanci na úspěch, neboť mi připadaly poměrně slušně slyšitelné na obou sluchátkách a za jakékoliv denní doby. I přesto se opět obávám, že by v této věci byly zapotřebí vhodné testovací podmínky... a nejspíš i „vhodní“ (zkušení) posluchači.
Závěr a diskuze:
Tento článek byl věnován další důležité kapitole na mé cestě za audiofilním poznáním – propojovacím audio kabelům. Mojí snahou bylo odrazit v textu nejen svůj současný pohled na problematiku, ale rovněž i preferovaný přístup k jejímu zkoumání. Přičemž zvolení zástupci (USB digitální a RCA analogové kabely), resp. výsledek jejich subjektivního poslechového srovnávání, reprezentují můj osobní pohled na veškeré audio kabely jako takové.
Pokusím se shrnout své poznatky v několika bodech následujícího výčtu:
- Zvukovou variabilitu v rámci srovnávání zástupců digitálních a analogových audio kabelů dle svého názoru slyším. Tato se mi však od samého počátku ukazuje jako natolik nízká, že zabývat se jí doporučuju pouze těm jedincům, které bude skutečně bavit trávit nad problematikou audiofilních kabelů dny až roky svého života.
- Nutným předpokladem pro rozeznání obdobně subtilních rozdílů jsou vhodné podmínky vnější i vnitřní – přirozené a ničím/nikým nerušené okolní prostředí, posluchačem předem osvojený a technický kvalitní poslechový řetězec včetně samotného zdroje poslouchané hudby, dostatečně klidný stav těla i duše apod. Čím lepší podmínky, tím vyšší šance k rozpoznání rozdílů, což samozřejmě platí i v mém vlastním případě. Můj řetězec se totiž jistě nemůže z pohledu kvalit rovnat tomu ZCELA nejlepšímu, co lze dnes na světě pořídit.
- Analogový audio kabel bych si vzhledem k permanentně slyšeným „tonálním“ variacím už nikdy nepořídil naslepo. Až příliš velkou roli zde zahrají preference. Digitální za předpokladu důvěryhodného doporučení a dostatku finančních prostředků možná ano. Pozn.: Označení "tonální" píšu v uvozovkách, neboť se (v souvislosti s tímto článkem) zakládá pouze na subjektivním přesvědčení.
Velmi dobře mne vystihuje tento anglicky psaný odstavec v Bleskovkách nedávno linkovaného článku: ‚On the opposite end are the minor cable fans. These people think cables probably make a difference, but only a minor one. They use them as a small upgrade and don’t spend obscene amounts of money to do so. They never try to push cables or cable theory on people, and are perfectly fine with using stock cables when they need to.‘
Můj statement v češtině je tedy zhruba takovýhle: Pokud jste nyní spokojeni s tím, jak váš audio řetězec zní a necítíte v sobě touhu se do problematiky audiofilních kabelů hlouběji nořit, tímto tématem se nezaobírejte. Možná s kabely ryze audiofilních parametrů celkový zvuk vašeho železa mírně vylepšíte, jenže za nějakou dobu tento upgrade s velkou pravděpodobností natolik zevšední, že jej již nebudete schopni vnímat. Vaše laťka se totiž zvedne, tudíž vám to bude připadat jako zcela automatické a vy budete chtít opět víc - čímž se uvězníte v nebezpečné spirále zvané upgraditis. A toto samozřejmě platí nejen u kabelů. Pokud nejste schopni exaktně pojmenovat, co vám na zvuku vašeho řetězce chybí, tak zkrátka neupgradujte! Dokonalost neexistuje a existovat nikdy nebude. Užívejte hudby a žijte blaze!