Autor: MHOE
Srpen se přelévá do své druhé poloviny a já za sobotní půlnoci pomalu dopisuji další ze série textů pro web HeadAudio. Popravdě řečeno mi tento námět visí v hlavě už poměrně dlouho, čekal jsem však na vhodnou příležitost, abych se vskutku rozhoupal a své myšlenky v článek konečně přetavil. Prvotní impulz vzešel pár týdnů zpět z diskuze na AVmanii, abych byl následně finálně naťuknut jedním tázajícím se audiofilem. ,-)
Tento text bych chtěl ve zkratce věnovat crossfeedům a jiným audio procesorům, jež si kladou za cíl přiblížit sluchátkový poslech blíže reproduktorům, resp. jej učinit pro člověka přirozenějším. Nemělo by se jednat o přehnaně teoretickou „high-level“ přednášku, nýbrž o obecný přehled, ze kterého by mohli případní zájemci do budoucna vycházet.
Sluchátka vs reproduktory:
Dovolím si na úvod citovat z FAQ sekce našeho webu:
„Sluchátka a reproduktory představují dva navzájem odlišné způsoby, jak si užívat poslechu. Charakter systému „měniče-posluchač“ se dá v případě reproduktorů označit za obecně poplatnější realitě. V běžné praxi totiž obvykle přijímáme zvukové vlny ze zdrojů (ostatní lidé, zvířata, stroje, …), které se nachází ve vzdálenosti významně větší než je prvních pár cm ( = než je typická vzdálenost sluchátkového měniče od ucha). V návaznosti na to během šíření vlny od zdroje směrem k nám dochází k přirozenému zahrnutí akustických charakteristik okolí do finální podoby signálu (u sluchátek logicky ne), a také vzniká variace mezi vzdáleností, kterou musí vlna od zdroje urazit, než doputuje do našeho levého ucha, a do ucha pravého (u sluchátek je tato vzdálenost vždy shodná). Tato variace bývá v praxi ještě více umocněna pohybem naší hlavy, kdy se pozice uší vůči zdroji signálu v reálném čase mění (se sluchátky na hlavě nikoliv). V neposlední řadě pak v případě reproduktorů vnímáme zvuk zpravidla celým tělem, zatímco u sluchátek je jím fyzicky zasažena pouze část naší hlavy. …“
Jinými slovy – při poslechu se sluchátky se nám takřka nedostává běžně přítomných odrazů, atenuací či zpoždění audio signálu, jež náš mozek účinně využívá k vykreslení realistické prostorové scény. Soundstage (resp. headstage) tedy vnímáme spíše uvnitř naší hlavy než vyloženě kolem nás. Negativně zasažena bývá logicky lokalizace jednotlivých zvuků v prostoru. V neposlední řadě se u některých posluchačů dostavuje pocit mentální či fyzické únavy, jež nutí k pravidelným přestávkám a někdy i úplnému opuštění sluchátek. Vhodný popis předchozího naleznete také na webu Meier-Audio (sekce "info crossfeed").
Pozn.: Únava může být zapřičiněna i přílišnou hlasitostí poslechu, případně kvalitou samotných nahrávek - viz „fake stereo“ skladby z dřívějších dob, které vykazovaly extrémní stereo panning (alá „kytary jen v levém kanále, bicí zas jen v tom pravém“).
Přestože sluchátka oproti reproduktorům nabízí početné množství výhod (viz jedna z odpovědí v našem FAQ), zjevně se v základu jedná o kompromis, který se do tolerance každého z nás nevleze. Část audiofilů sluchátkový poslech nesnese nebo snášet nemusí, neboť disponuje životními podmínkami vhodnými k vydržování kvalitní hifistické reprosestavy včetně dobře řešené poslechové místnosti. Jiná část hifistické obce sluchátka bez problémů snáší nebo dokonce z různorodých důvodů preferuje, tudíž ji pointy předchozího odstavce rovněž netrápí. Máme tu však skupinu posluchačů, která se chtě-nechtě pokouší o to se sluchátky koexistovat, jenže se jí to stále zcela nedaří. Obvyklé problémy s komfortem či pohyblivostí řeší specifické typy konstrukcí, jak ale naložit s nedostatečně přesvědčivou prostorovostí a přirozeností zvuku? Zde by mohlo pomyslné světlo na konci tunelu zastoupit částečné přiblížení se reproduktorovému poslechu.
Reproduktorový způsob poslechu přes sluchátka:
Dostupných možností, jak charakter poslechu se sluchátky (v rámci možností) přiblížit reproduktorům, existuje hned několik:
- Užívat modely, které zní samy o sobě přirozeně. Nikdo u sluchátek nerozporuje možný výskyt únavy pramenící z extrémní stereo separace a přítomnosti frekvencí běžně v prostoru odfiltrovaných, svůj nezanedbatelný podíl však obvykle drží i tonálně nebo technicky špatná kvalita produktu. V prvé řadě není úplně snadné narazit na skutečně vyrovnaná sluchátka... a i ta se nakonec budou od reproduktorů v mnohém lišit. Poslouchanou hudbu vnímáme přes sluchátka zkrátka jinak, tudíž je třeba k jejich výběru přistupovat exkluzivně, jako k samostatné kategorii.
- Vyzkoušet netradiční konstrukční varianty – AKG K1000, Stax SR-Sigma, Sennheiser Surrounder, Sony MA900, Sony 9.1ch Wireless Surround Sound Headphones, TakeT H2+, Jecklin Float aj. Případně se zaměřit na konvenčně konstruovaná otevřená over-ear sluchátka s měniči a/nebo náušníky vykloněnými do úhlu – Sennheiser HD800, AKG K701, Abyss AB-1266, …
- Pokusit se reproduktorový způsob poslechu (částečně) emulovat.
Můj článek směřuje k poslední ze tří variant – k té, která by měla v ideálním případě nastat až tehdy, kdy se první dvě ukáží jako nedostatečně přesvědčivé či schůdné. V rámci této cesty totiž využíváme nedokonalých hardwarových a softwarových prostředků k manipulaci s původním audio signálem, což ve většině případů vede k ryze kompromisnímu řešení. K řešení proměnlivě funkčnímu na základě poslouchaného materiálu, „synergie“ s vlastněným audio řetězcem a také s ohledem na naše momentální rozpoložení. Nedokonalý ale neznamená nekvalitní. Proto se zde pokusím o základní oddělení zrna od plev, aby vás text mohl navést v případném výběru správným směrem.
Dostupné varianty emulace:
V rámci konzumerského trhu se obvykle setkáme s interními a externími zvukovými kartami, ke kterým výrobce přikládá dedikovaný software s různorodými 3D/surround/multi-channel fíčurami. Tyto ale zjevně necílí na milovníky věrného zvuku, nýbrž spíše na hráče videoher, potažmo nenáročného filmového diváka. Svému účelu tedy jistě poslouží, nečekejte však vysokou kvalitu poslechu nebo přesvědčivou imitaci 2.0 reproduktorů.
Podstata audio procesorů, které by vás zajímat měly, se točí kolem několika základních pojmů:
- Crossfeed: Základní uznávaná metoda manipulace audio signálem pro zvýšení míry přirozenosti poslechu se sluchátky. Funguje na základě částečného smíšení pravého a levého kanálu tak, jak k němu přirozeně dochází u reproduktorů. Tohoto smísení je však zde, u sluchátek, logicky dosaženo umělou cestou - čili ne v akustické, nýbrž elektrické doméně. Rozsah zasažených frekvencí a algoritmus řídící tento proces se bude u konkrétních implementací trochu lišit. Některé crossfeedy v sobě navíc částečně zahrnují i pokročilejší funkce (viz níže).
- HRTF: HRTF neboli Head-Related Transfer Function je funkce nebo model, který zjednodušeně řečeno popisuje způsob, jakým fyzické parametry našeho těla alterují původní signál, než dorazí do bubínku našich uší. Míra této alterace se bude logicky lišit s ohledem na frekvenci signálu a pozici jeho zdroje v prostoru, stejně tak dle fyzických parametrů každého z nás (hlava, uši, torzo). HRTF tedy představuje vítanou extenzi crossfeedů, jež takhle daleko v emulaci typicky nezachází.
- BRIR: BRIR neboli Binaural Room Impulse Response zjednodušeně řečeno reprezentuje akustickou stopu poslechové místnosti, zaznamenanou pomocí dvou mikrofonů (binaural = 'two ear') umístěných na umělohmotné nebo reálné lidské hlavě. Mezi příbuzné pojmy lze zařadit různorodé Ambience procesory, Spatial enhancery a samozřejmě i Convolution Reverb – proces, který (B)RIR data aplikuje na přehrávaný audio signál za účelem simulace poslechu v konkrétní místnosti. BRIR tedy podobně jako HRTF dopomáhá zdokonalit iluzi reproduktorového poslechu.
- Head-tracking: Technologie snímající pozici hlavy v reálném čase. Když se procházíme po místnosti nebo otáčíme hlavou, mění se krom pozice naší hlavy i způsob, jakým vnímáme zvuk vycházející z reprosoustavy v pokoji. Toho se u na hlavě fixně usazených sluchátek nedočkáme, a proto se na trh postupně dostávají technologie, jež na základě dat z head-trackingu dokáží v reálném čase měnit povahu audio signálu odesílaného do sluchátek tak, aby byla iluze repro poslechu co nejvíce přesvědčivá.
Ještě předtím, než se pro kterékoliv z dostupných řešení rozhodnete, vás krom finanční stránky věci jistě neminou otázky kolem samotné implementace…
Softwarové implementace bývají obvykle levnější, navíc snáze dostupné k vyzkoušení a případné koupi. Vlastníkovi obvykle nabízí superiozní variabilitu nastavení a možnost potenciálních upgradů/updatů/oprav. Hardwarové implementace bych zase označil za všestrannější, neboť se povětšinou nijak neváží na uživatelův počítač a fungují spolehlivě bez ohledu na povahu zdrojových dat. Z pohledu audio kvality není odpověď jednoznačná – záleží zkrátka na konkrétním produktu a jeho implementaci v audio řetězci uživatele. V případě hardwaru si však za opravdovou kvalitu zaplatíte, na to se připravte rovnou.
- Podporuje můj počítač / operační systém / audio přehrávač daný software? Nenarazím na příliš vysokou latenci, bugy, neúnosné vytížení procesoru, …?
- Zvládne daný softwarový procesor zpracovávat veškerá audio data v rámci operačního systému, nebo se váže pouze na konkrétní audio přehrávač či aplikaci?
- Podporuje vybraný softwarový nebo hardwarový nástroj všechny mé audio soubory? Pokud ne, dokážu/chci převádět svoji audio knihovnu nebo její část na formát kompatibilní? Neztratím převodem příliš mnoho z původní kvality zvuku? Nedocházelo by v případě realtime převodu (během samotného přehrávání) k přílišnému zatížení počítače?
- Mám dostatek místa v pokoji pro dedikovaný hardwarový procesor? Případně - existuje vůbec způsob, jak vybraný hardwarový procesor fyzicky zakomponovat do mého audio řetězce? Má kompatibilní konektory?
- Nabízí ten a ten hardwarový procesor dostatečné množství nastavení, abych si mohl navolit to, které mi bude z dlouhodobého hlediska vyhovovat?
- Nebude mnou vybraný hardwarový procesor co nevidět zastaralý?
Softwarové implementace bývají obvykle levnější, navíc snáze dostupné k vyzkoušení a případné koupi. Vlastníkovi obvykle nabízí superiozní variabilitu nastavení a možnost potenciálních upgradů/updatů/oprav. Hardwarové implementace bych zase označil za všestrannější, neboť se povětšinou nijak neváží na uživatelův počítač a fungují spolehlivě bez ohledu na povahu zdrojových dat. Z pohledu audio kvality není odpověď jednoznačná – záleží zkrátka na konkrétním produktu a jeho implementaci v audio řetězci uživatele. V případě hardwaru si však za opravdovou kvalitu zaplatíte, na to se připravte rovnou.
SOFTWAROVÉ VARIANTY
Meier Crossfeed
Upřímně – pokud chcete vyzkoušet kvalitně vyvedený crossfeed, tohle by měla být vaše první štace. Jedná se o softwarovou implementaci Advanced verze natural crossfeedu od Jana Meiera, kterou pro Foobar zdarma poskytnul uživatel Case. Nabízí celkem 10 různých nastavení intenzity formou jednoduchého posuvníku, kterým se dá během přehrávání snadno manipulovat pro nalezení optimální míry efektu. Milovníkům sluchátek pravděpodobně vyhoví jemné hodnoty 1 či 2, zatímco od cca 5ky výše už prostorové nuance začínají dostávat „repro“ obrysy. Síla Meierova crossfeedu spočívá v tom, že bez ohledu na zvolené nastavení zní neutrálně, nezabarveně – bez nepřirozených tonálních artefaktů, zkreslení nebo přehršele reverbu. Některé audiofily by však mohl odradit fakt, že není k dostání v podobě standardního VST pluginu => kompatibilita napříč audio softwary bude rozhodně limitována. Nejlépe zkrátka užívat Foobar…
Upřímně – pokud chcete vyzkoušet kvalitně vyvedený crossfeed, tohle by měla být vaše první štace. Jedná se o softwarovou implementaci Advanced verze natural crossfeedu od Jana Meiera, kterou pro Foobar zdarma poskytnul uživatel Case. Nabízí celkem 10 různých nastavení intenzity formou jednoduchého posuvníku, kterým se dá během přehrávání snadno manipulovat pro nalezení optimální míry efektu. Milovníkům sluchátek pravděpodobně vyhoví jemné hodnoty 1 či 2, zatímco od cca 5ky výše už prostorové nuance začínají dostávat „repro“ obrysy. Síla Meierova crossfeedu spočívá v tom, že bez ohledu na zvolené nastavení zní neutrálně, nezabarveně – bez nepřirozených tonálních artefaktů, zkreslení nebo přehršele reverbu. Některé audiofily by však mohl odradit fakt, že není k dostání v podobě standardního VST pluginu => kompatibilita napříč audio softwary bude rozhodně limitována. Nejlépe zkrátka užívat Foobar…
Jriver’s Headphones DSP
… což chápu, že nebude všem hifistům zcela po chuti. Pokud mezi tyto jedince čistě náhodou patříte a přitom vlastníte konkurenční Jriver Media Center přehrávač, nemusíte zoufat. Vestavěný Headphones DSP tool totiž patří rovněž mezi to nejlepší, co lze v rámci crossfeedů na trhu sehnat. Svojí náturou mi vždy připadal hodně podobný Meierovu, kdy především Subtle a Standard nastavení dodávají zvýšenou přirozenost a prostorové parametry bez přílišného narušení integrity původního signálu. Na druhou stranu, všechna vyšší nastavení už mým uším tak přesvědčivě nezní.
… což chápu, že nebude všem hifistům zcela po chuti. Pokud mezi tyto jedince čistě náhodou patříte a přitom vlastníte konkurenční Jriver Media Center přehrávač, nemusíte zoufat. Vestavěný Headphones DSP tool totiž patří rovněž mezi to nejlepší, co lze v rámci crossfeedů na trhu sehnat. Svojí náturou mi vždy připadal hodně podobný Meierovu, kdy především Subtle a Standard nastavení dodávají zvýšenou přirozenost a prostorové parametry bez přílišného narušení integrity původního signálu. Na druhou stranu, všechna vyšší nastavení už mým uším tak přesvědčivě nezní.
TB Isone (dříve IsonePro)
A do třetice bych chtěl vyzdvihnout vynikající VST plugin od společnosti Toneboosters. TB Isone totiž nabízí kompletní balík crossfeedu, HRTF a BRIR procesingu – v závislosti na tom, jak jej nastavíte. Umožňuje skrze relativně intuitivní interface emulovat různé typy reproduktorů v akusticky různorodých prostředích… pro vícero posluchačů s odlišnou fyziologií. Můžete využít početného množství přednastavených profilů a samozřejmě si i své vlastní profily vytvářet. Neříkám, že se jedná o dokonalou end-game záležitost, pokud však s Isone budete mít tu trpělivost a naučíte se s ním pořádně pracovat, můžete dosáhnout přesvědčivých výsledků. Osobně mne nejvíce bavilo si vhodně nastavit HRTF a poté dlouhé hodiny zkoušet všechna dostupná nastavení místnosti. Přišlo mi to jako poslouchat koncert oblíbeného interpreta ve svém pokoji, v nahrávacím studiu a nebo na venkovním prostranství… to vše na jeden klik, se sluchátky na hlavě!
A do třetice bych chtěl vyzdvihnout vynikající VST plugin od společnosti Toneboosters. TB Isone totiž nabízí kompletní balík crossfeedu, HRTF a BRIR procesingu – v závislosti na tom, jak jej nastavíte. Umožňuje skrze relativně intuitivní interface emulovat různé typy reproduktorů v akusticky různorodých prostředích… pro vícero posluchačů s odlišnou fyziologií. Můžete využít početného množství přednastavených profilů a samozřejmě si i své vlastní profily vytvářet. Neříkám, že se jedná o dokonalou end-game záležitost, pokud však s Isone budete mít tu trpělivost a naučíte se s ním pořádně pracovat, můžete dosáhnout přesvědčivých výsledků. Osobně mne nejvíce bavilo si vhodně nastavit HRTF a poté dlouhé hodiny zkoušet všechna dostupná nastavení místnosti. Přišlo mi to jako poslouchat koncert oblíbeného interpreta ve svém pokoji, v nahrávacím studiu a nebo na venkovním prostranství… to vše na jeden klik, se sluchátky na hlavě!
Příklady dalších existujících variant
- head-fit (crossfeed + korekce výsledné tonality ekvalizérem)
- 112dB Redline Monitor (crossfeed)
- Bauer stereophonic-to-binaural DSP (crossfeed)
- Ircam HEar v3 (něco ve stylu TB Isone, ale dost očesané)
- Foobar2000 Dolby Headphone config (takový vcelku guláš ,-) )
- Out of your head (simulace konkrétních druhů reproduktorů)
- SHEPPi Free Spatial Enhancer (název hovoří sám za sebe :-) )
- Convolver (BRIR data pro 5 místností, s filtry pro početné množství konkrétních sluchátek)
HARDWAROVÉ VARIANTY
Meier-Audio
Vzhledem k tomu, že se Jan Meier už nějaký ten rok živí (krom prodeje sluchátek) výrobou přidružených audio komponentů, existuje jeho crossfeed logicky i v hardwarových obdobách. Standard verzi nalezneme uvnitř všech starších přístrojů včetně zesilovačů Concerto a Jazz. Extended variantu pak Meier dosud implementoval jen do Classicu a dvou standalone DACů (StageDAC, Daccord). Zatímco Standard verze mne v Concertu příliš neoslovila, Corda StageDAC jsem si od první chvíle zamiloval. Po vzoru softwarové varianty tedy nelze jinak než doporučit, pokud hledáte zesilovač či DAC s vestavěným crossfeedem.
Vzhledem k tomu, že se Jan Meier už nějaký ten rok živí (krom prodeje sluchátek) výrobou přidružených audio komponentů, existuje jeho crossfeed logicky i v hardwarových obdobách. Standard verzi nalezneme uvnitř všech starších přístrojů včetně zesilovačů Concerto a Jazz. Extended variantu pak Meier dosud implementoval jen do Classicu a dvou standalone DACů (StageDAC, Daccord). Zatímco Standard verze mne v Concertu příliš neoslovila, Corda StageDAC jsem si od první chvíle zamiloval. Po vzoru softwarové varianty tedy nelze jinak než doporučit, pokud hledáte zesilovač či DAC s vestavěným crossfeedem.
SPL
Přístroji s integrovaným crossfeedem se kromě Meier-Audio proslavila i další německá společnost, SPL. Dedikovanou Phonitor řadu reprezentují původní Phonitor 1, současný nástupce Phonitor 2 a pak také „budgetový“ Phonitor Mini za krásných lidových... 20 táců. ,-) Především u velkých Phonitorů jsou ale ohlasy na implementaci crossfeedu ryze pozitivní – prý se jedná o nenásilný a přitom velmi přirozeně znějící circuit. Osobní zkušenost sice prozatím nemám, SPL však v tomto segmentu můžeme považovat za prověřenou značku.
Přístroji s integrovaným crossfeedem se kromě Meier-Audio proslavila i další německá společnost, SPL. Dedikovanou Phonitor řadu reprezentují původní Phonitor 1, současný nástupce Phonitor 2 a pak také „budgetový“ Phonitor Mini za krásných lidových... 20 táců. ,-) Především u velkých Phonitorů jsou ale ohlasy na implementaci crossfeedu ryze pozitivní – prý se jedná o nenásilný a přitom velmi přirozeně znějící circuit. Osobní zkušenost sice prozatím nemám, SPL však v tomto segmentu můžeme považovat za prověřenou značku.
Smyth Realiser A8
V současné době nejspíš „as close as it gets“ varianta, pokud chcete se sluchátky propadnout iluzi, že slyšíte hrát reproduktory. Za zhruba 3000USD se vám totiž dostane pokročilého standalone audio procesoru s možností plnohodnotné personalizace, dedikovaným head-trackingem a rozšířenou správou množství různých naměřených profilů. Ano, slyšíte správně, naměřených. Síla A8 totiž spočívá v možnosti naměřit si a v digitální podobě uložit profily různých existujících reprosestav + místností, HRTF funkcí jednotlivých posluchačů a dokonce i signatury kterýchkoliv vlastněných sluchátek. V praxi by tedy A8 měl být například schopen obsloužit dva různé posluchače ve stejné místnosti – oba s jinými sluchátky na hlavě a vlastním dedikovaným head-trackingem. Každý z nich by měl nezávisle na pohybu toho druhého věřit iluzi, že v místnosti hrají reproduktory a ne na hlavách nasazená sluchátka. Dle momentální nálady by se navíc mohli oba společně dohodnout, jestli si teď pomocí dálkového ovládání „pustit“ vlastní reproduktory, nebo ty, jejichž profil si do A8 nahráli minulý týden u rodičů. No jo, ale co když by se nakonec osvědčily spíš ty z kamarádova nahrávacího studia? :-) Předchozí a mnohé další funkcionality by měl být Realiser s to obstarat… a dle ohlasů vlastníků očividně nezklamává. Prý se zkrátka nachází na míle vepředu oproti všemu ostatnímu, co v tuto chvíli na trhu existuje. Zápory? Z těch, co vím: Podpora pouze do 24bit/48kHz, digitální vstup jen přes HDMI… a samozřejmě ta cena. ,-)
V současné době nejspíš „as close as it gets“ varianta, pokud chcete se sluchátky propadnout iluzi, že slyšíte hrát reproduktory. Za zhruba 3000USD se vám totiž dostane pokročilého standalone audio procesoru s možností plnohodnotné personalizace, dedikovaným head-trackingem a rozšířenou správou množství různých naměřených profilů. Ano, slyšíte správně, naměřených. Síla A8 totiž spočívá v možnosti naměřit si a v digitální podobě uložit profily různých existujících reprosestav + místností, HRTF funkcí jednotlivých posluchačů a dokonce i signatury kterýchkoliv vlastněných sluchátek. V praxi by tedy A8 měl být například schopen obsloužit dva různé posluchače ve stejné místnosti – oba s jinými sluchátky na hlavě a vlastním dedikovaným head-trackingem. Každý z nich by měl nezávisle na pohybu toho druhého věřit iluzi, že v místnosti hrají reproduktory a ne na hlavách nasazená sluchátka. Dle momentální nálady by se navíc mohli oba společně dohodnout, jestli si teď pomocí dálkového ovládání „pustit“ vlastní reproduktory, nebo ty, jejichž profil si do A8 nahráli minulý týden u rodičů. No jo, ale co když by se nakonec osvědčily spíš ty z kamarádova nahrávacího studia? :-) Předchozí a mnohé další funkcionality by měl být Realiser s to obstarat… a dle ohlasů vlastníků očividně nezklamává. Prý se zkrátka nachází na míle vepředu oproti všemu ostatnímu, co v tuto chvíli na trhu existuje. Zápory? Z těch, co vím: Podpora pouze do 24bit/48kHz, digitální vstup jen přes HDMI… a samozřejmě ta cena. ,-)
Příklady dalších existujících variant
Dodatek: Dojmy z mnoha hardwarových řešení naleznete i v headphone gaming průvodci uživatele MadLustEnvy (sekce "Virtual Surround Devices").
Závěr a diskuze:
V tomto textu jsme nejprve prošli stručný teoretický základ, na kterém stojí rozdíly reproduktorového a sluchátkového poslechu. Poté byly diskutovány možné varianty, jak postupovat, pokud vás typologie zvuku běžných sluchátek sama o sobě neuspokojuje. Poslední a nejdůležitější část pak blíže rozebírala v současné době dostupné crossfeedy a binaurální procesory.
Přestože v poslední době žádný podobný způsob manipulace audio signálem nevyužívám, zkoušení nových variant a práci na tomto článku jsem si rozhodně užil. Produkty, které osobně považuju za nejslibnější, jsem se pokusil čtenářům popsat blíže... a ty zbylé pak v dodatečných seznamech alespoň jmenoval. Některé z nich budou fungovat lépe, jiné vás příliš neosloví - tak, jak to ostatně v audiu chodí velice často. Doporučuji tedy zkoušet a mít přitom stále na paměti, že se sluchátkový poslech z podstaty věci nerovná poslechu reproduktorovému. (Snad s výjimkou Realiseru) tedy určitě nelze očekávat zázraky. Hudbě a hi-fi zdar!
- Lavry DA11 (integrováno v D/A převodníku)
- Fiio, iFi, Headroom, Grace, Meridian Prime (integrováno v zesilovači)
- Pawel Acoustics HPA-1, Focusrite VRM box, JVC SU-DH1, Beyerdynamic Headzone (dedikované procesory)
Dodatek: Dojmy z mnoha hardwarových řešení naleznete i v headphone gaming průvodci uživatele MadLustEnvy (sekce "Virtual Surround Devices").
Závěr a diskuze:
V tomto textu jsme nejprve prošli stručný teoretický základ, na kterém stojí rozdíly reproduktorového a sluchátkového poslechu. Poté byly diskutovány možné varianty, jak postupovat, pokud vás typologie zvuku běžných sluchátek sama o sobě neuspokojuje. Poslední a nejdůležitější část pak blíže rozebírala v současné době dostupné crossfeedy a binaurální procesory.
Přestože v poslední době žádný podobný způsob manipulace audio signálem nevyužívám, zkoušení nových variant a práci na tomto článku jsem si rozhodně užil. Produkty, které osobně považuju za nejslibnější, jsem se pokusil čtenářům popsat blíže... a ty zbylé pak v dodatečných seznamech alespoň jmenoval. Některé z nich budou fungovat lépe, jiné vás příliš neosloví - tak, jak to ostatně v audiu chodí velice často. Doporučuji tedy zkoušet a mít přitom stále na paměti, že se sluchátkový poslech z podstaty věci nerovná poslechu reproduktorovému. (Snad s výjimkou Realiseru) tedy určitě nelze očekávat zázraky. Hudbě a hi-fi zdar!