Autor: MHOE
Poslední aktualizace: 02/07/2015
V průběhu posledního týdne jsem si dával od kritického poslechu (doufám zasloužený) oddych. Oba sluchátkové kabely k Hifiman HE-500 mi na přechodnou dobu odcestovaly za bogim na Slovensko a vzhledem k tomu, že kontrolní měření Sennheiser HD650 dopadlo pozitivně (prozatím žádné nečekané odchylky vlivem stárnutí náušníků nebo modifikačních materiálů), má pozornost se mohla plně upřít na požitek z poslechu hudby se stále poměrně čerstvě nabytými HD650. Den ode dne mám tato sluchátka radši a radši…
… to by se však vjímalo do úplně jiného článku. :-) Bylo zřejmé, že není správná doba na psaní dojmů či recenze, tudíž jsem se v průběhu předchozích dní nárazově zamýšlel nad tématem, kterému bych se chtěl nyní opravdu věnovat. Nakonec mne po delším přemítání napadlo, že by nebylo od věci přiblížit čtenářům HeadAudio způsob, jakým se orientuju v různých databázích měření. Právě ony totiž v poslední době citelně promluvily do mých rozhodnutí, která konkrétní sluchátka zrecenzovat či rovnou pořídit.
Kdybych měl hned na úvod provést shrnutí, motivací k sepsání tohoto článku mi byla snaha:
Čtěte dále, pokud vás zajímá, jak se mi to nakonec povedlo rozlousknout…
V průběhu posledního týdne jsem si dával od kritického poslechu (doufám zasloužený) oddych. Oba sluchátkové kabely k Hifiman HE-500 mi na přechodnou dobu odcestovaly za bogim na Slovensko a vzhledem k tomu, že kontrolní měření Sennheiser HD650 dopadlo pozitivně (prozatím žádné nečekané odchylky vlivem stárnutí náušníků nebo modifikačních materiálů), má pozornost se mohla plně upřít na požitek z poslechu hudby se stále poměrně čerstvě nabytými HD650. Den ode dne mám tato sluchátka radši a radši…
… to by se však vjímalo do úplně jiného článku. :-) Bylo zřejmé, že není správná doba na psaní dojmů či recenze, tudíž jsem se v průběhu předchozích dní nárazově zamýšlel nad tématem, kterému bych se chtěl nyní opravdu věnovat. Nakonec mne po delším přemítání napadlo, že by nebylo od věci přiblížit čtenářům HeadAudio způsob, jakým se orientuju v různých databázích měření. Právě ony totiž v poslední době citelně promluvily do mých rozhodnutí, která konkrétní sluchátka zrecenzovat či rovnou pořídit.
Kdybych měl hned na úvod provést shrnutí, motivací k sepsání tohoto článku mi byla snaha:
- Rozvést do většího detailu doporučení ohledně srovnávání frekvenčních grafů z vícero zdrojů/databází, které lze nalézt na konci kapitoly "1) Frekvenční odezva" průvodního textu k naším sluchátkovým měřením.
- Zpochybnit poměrně rozšířený názor, že grafické výstupy odlišných metod měření NAPROSTO NELZE navzájem porovnávat.
Čtěte dále, pokud vás zajímá, jak se mi to nakonec povedlo rozlousknout…
Srovnání zdrojů měření sluchátek:
V následujícím výčtu se pokusím porovnat několik dle mého názoru relevantních zdrojů sluchátkových měření současné doby. Využiju k tomu dvou ve světě rozšířených, konstrukčně dobře řešených a relativně konzistentně měřicích modelů – Hifiman HE-500 (současné velurové náušníky) a Sennheiser HD650. Budu se soustředit jednak na stručné vypíchnutí nejdůležitějších faktů, a jednak na slovní i grafické znázornění mnou vnímaných korelací mezi jednotlivými frekvenčními grafy.
Pozn.: Jednotlivé databáze měření budou seřazeny odshora dolů dle toho, jak často se na ně v reálu odvolávám. Nejprve se budu věnovat, očekávaně, našemu vlastnímu způsobu měření.
1. HeadAudio
Frekvenční charakteristika HE-500 (nahoře) a HD650 (dole) z HeadAudio, s dokreslenou tečkovanou křivkou pro obecnou korelaci s ostatními naměřenými výstupy v tomto článku. Naše grafické výstupy v rozsahu 7,5-9,5kHz často vykazují ostrý špičkovitý pokles, který ignorujte, neboť se jedná o artefakt měření (v praxi neslyšitelný). Tento artefakt lze v různé míře spatřit na obou grafech výše.
Princip měření: In-ear mikrofon v tri-flange nástavci, pozicovaný na vnějším okraji zvukovodu (v úrovni boltce) reálné lidské hlavy.
Komentář: Neutralitě u nás (v teoretické rovině) zhruba odpovídá rovná čára od 10 do 20000Hz, která je zde symbolizována i červeně-zbarvenou tečkovanou linií (viz grafy výše). Za věrohodné bych v praxi považoval především pásmo 10-12000Hz - s dodatkem, že bližší informace naleznete v dedikovaném článku, který se měřením sluchátek pro HeadAudio přímo zabývá.
2. Personal Audio (zeleně zbarvené křivky, značené jako HDM1)
Komentář: Neutralitě u nás (v teoretické rovině) zhruba odpovídá rovná čára od 10 do 20000Hz, která je zde symbolizována i červeně-zbarvenou tečkovanou linií (viz grafy výše). Za věrohodné bych v praxi považoval především pásmo 10-12000Hz - s dodatkem, že bližší informace naleznete v dedikovaném článku, který se měřením sluchátek pro HeadAudio přímo zabývá.
2. Personal Audio (zeleně zbarvené křivky, značené jako HDM1)
Frekvenční charakteristika HE-500 (nahoře) a HD650 (dole) z webu Personal Audio, s dokreslenou tečkovanou křivkou pro obecnou korelaci s ostatními naměřenými výstupy v tomto článku. Pokles mezi 5-7 kHz, který se zde u HD650 nachází a na našem (+ několika dalších) měření ne, by mohl souviset s variací mezi jednotlivými kusy, resp. mezi starou (black screen) a současnou (silver screen) verzí HD650tek. Zdroj: PersonalAudio.ru (upraveno).
Princip měření: Umělohmotná hlava s mikrofonem, pozicovaným na vnějším okraji zvukovodu (v úrovni boltce).
Komentář: Vzhledem k obdobné metodice měření by grafické výstupy Personal Audio měly vykazovat vysokou míru podobnosti s těmi na našem webu (minimálně v pásmu 20-12000Hz). Výjimku tvoří hlubší basy, neboť se jim při měřicí proceduře ne vždy podaří dosáhnout realistického těsnění náušníků. Pro další poznatky ke způsobu měření webu Personal Audio pokračujte na tento rusky psaný článek.
Pozn.: Zmíněné potíže s těsněním náušníků lze demonstrovat na tomto frekvenčním grafu L+R kanálu HE-500, u kterého si můžeme všimnout, že zatímco pravý kanál (červeně zbarvená křivka) naměřili chlapci zhruba korektně, levý (zeleně zbarvená křivka) už bohužel ne.
3. Changstar (HEADPHONE MEASUREMENTS v2 - uživatel purr1n / marvey)
Komentář: Vzhledem k obdobné metodice měření by grafické výstupy Personal Audio měly vykazovat vysokou míru podobnosti s těmi na našem webu (minimálně v pásmu 20-12000Hz). Výjimku tvoří hlubší basy, neboť se jim při měřicí proceduře ne vždy podaří dosáhnout realistického těsnění náušníků. Pro další poznatky ke způsobu měření webu Personal Audio pokračujte na tento rusky psaný článek.
Pozn.: Zmíněné potíže s těsněním náušníků lze demonstrovat na tomto frekvenčním grafu L+R kanálu HE-500, u kterého si můžeme všimnout, že zatímco pravý kanál (červeně zbarvená křivka) naměřili chlapci zhruba korektně, levý (zeleně zbarvená křivka) už bohužel ne.
3. Changstar (HEADPHONE MEASUREMENTS v2 - uživatel purr1n / marvey)
Frekvenční charakteristika HE-500 (nahoře) a HD600 (dole) z webu Changstar, s dokreslenou tečkovanou křivkou pro obecnou korelaci s ostatními naměřenými výstupy v tomto článku. Měření pro Sennheiser HD650 bohužel nebylo dostupné, to od HD600 se však v praxi liší jen minimálně - o něco přítomnějšími vyššími středy, zpravidla horším souběhem levého a pravého kanálu (zde jen jeden kanál, tudíž nepozorovatelné) a také méně hlubokým basem (v tomto případě neplatí - viz vysvětlení níže). Zdroj: Changstar.com (upraveno).
Princip měření: Defacto hybrid mezi měřením proti rovné desce a umělohmotnou hlavou s mikrofonem na vnějším okraji zvukovodu.
Komentář: Vzhledem ke vcelku obdobné metodice měření by grafické výstupy Changstaru měly vykazovat vysokou míru podobnosti s těmi na našem webu, pokud zahrneme i menší lineární pokles od 1kHz směrem nahoru (viz červená tečkovaná linie a poznámka níže). Výjimku tvoří basové spektrum, které může souvisle vykazovat o prvních pár dB vyšší hodnoty (z důvodu vyššího než realistického těsnění náušníků). Někdy lze spatřit i odchylku v chování kolem 10kHz, to však i u jiných zdrojů, neboť se zde měření už pomalu stává méně důvěryhodným. Bližší detaily k jejich měření poskytne příslušné diskuzní vlákno.
Pozn. 1: O tom, že „rovná čára v rozsahu 20-20000Hz“ zcela neodpovídá neutralitě, diskutuje na fóru Changstar (viz odkaz výše) i autor těchto měření, purrin/marvey. Mnou aplikovaná tečkovaná křivka dosahuje při 20000Hz relativního poklesu -6dB vůči hodnotě pro 1000Hz, což v podstatě odpovídá i jeho vlastním zjištěním.
Pozn. 2: Zmíněné problémy s měřením basů začal purrin reflektovat skrze tzv. hair simulator.
4. Inner Fidelity
Komentář: Vzhledem ke vcelku obdobné metodice měření by grafické výstupy Changstaru měly vykazovat vysokou míru podobnosti s těmi na našem webu, pokud zahrneme i menší lineární pokles od 1kHz směrem nahoru (viz červená tečkovaná linie a poznámka níže). Výjimku tvoří basové spektrum, které může souvisle vykazovat o prvních pár dB vyšší hodnoty (z důvodu vyššího než realistického těsnění náušníků). Někdy lze spatřit i odchylku v chování kolem 10kHz, to však i u jiných zdrojů, neboť se zde měření už pomalu stává méně důvěryhodným. Bližší detaily k jejich měření poskytne příslušné diskuzní vlákno.
Pozn. 1: O tom, že „rovná čára v rozsahu 20-20000Hz“ zcela neodpovídá neutralitě, diskutuje na fóru Changstar (viz odkaz výše) i autor těchto měření, purrin/marvey. Mnou aplikovaná tečkovaná křivka dosahuje při 20000Hz relativního poklesu -6dB vůči hodnotě pro 1000Hz, což v podstatě odpovídá i jeho vlastním zjištěním.
Pozn. 2: Zmíněné problémy s měřením basů začal purrin reflektovat skrze tzv. hair simulator.
4. Inner Fidelity
Frekvenční charakteristika HE-500 (nahoře) a HD650 (dole) z webu Inner Fidelity, s dokreslenou tečkovanou křivkou pro obecnou korelaci s ostatními naměřenými výstupy v tomto článku. Pokles mezi 5-7 kHz, který se zde u HD650 nachází a na našem (+ několika dalších) měření ne, by mohl souviset s variací mezi jednotlivými kusy, resp. mezi starou (black screen) a současnou (silver screen) verzí HD650tek. Šedě zbarvené křivky symbolizují zcela nekompenzovanou (ne-finální) frekvenční odezvu, která nás v tomto článku až tolik nezajímá. Zdroj: InnerFidelity.com (upraveno).
Princip měření: Umělohmotná hlava s mikrofonem, pozicovaným na vnitřním okraji zvukovodu (v místě bubínku).
Komentář: Měření z Inner Fidelity se v pásmu 10-1000Hz obvykle shodují s těmi na HeadAudio. Po 1000Hz směrem nahoru se už ale průběh určitě liší. Jako vodítko pro hledání korelace s našimi výstupy lze opět využít tečkovanou linii (viz grafy výše). Bližší detaily k Tyllově metodice hledejte v tomto zevrubném textu.
Pozn.: To, že v pásmu nad 1000Hz nelze považovat 0dB linii za indikátor neutrality, resp. že je určitý graduální pokles v tomto rozsahu na místě, uznává i samotný Tyll z Inner Fidelity. Již delší dobu se vedou spekulace (v diskuzích na Head-Fi a Changstar, např. viz tento příspěvek), že by neutralitě mohl zhruba odpovídat pokles dosahující -10dB při 20kHz, což je defacto reflektováno mnou dokreslenou tečkovanou linií.
5. Golden Ears
Komentář: Měření z Inner Fidelity se v pásmu 10-1000Hz obvykle shodují s těmi na HeadAudio. Po 1000Hz směrem nahoru se už ale průběh určitě liší. Jako vodítko pro hledání korelace s našimi výstupy lze opět využít tečkovanou linii (viz grafy výše). Bližší detaily k Tyllově metodice hledejte v tomto zevrubném textu.
Pozn.: To, že v pásmu nad 1000Hz nelze považovat 0dB linii za indikátor neutrality, resp. že je určitý graduální pokles v tomto rozsahu na místě, uznává i samotný Tyll z Inner Fidelity. Již delší dobu se vedou spekulace (v diskuzích na Head-Fi a Changstar, např. viz tento příspěvek), že by neutralitě mohl zhruba odpovídat pokles dosahující -10dB při 20kHz, což je defacto reflektováno mnou dokreslenou tečkovanou linií.
5. Golden Ears
Princip měření: Umělohmotná hlava s mikrofonem, pozicovaným na vnitřním okraji zvukovodu (v místě bubínku).
Komentář: Osobně využívám měření z Golden Ears spíše doplňkově, když mi nic jiného nezbývá. Pokusil jsem se zde sice částečně dokreslit tečkovanou křivku, která by mohla zhruba odpovídat linii neutrality na našich grafech, ruku do ohně bych za jejich výstupy přesto nedal (především od 1kHz směrem dolů). U GoldenEars tedy radím opatrnost. Bližší informace k metodice Golden Ears viz tento zevrubný článek.
6. Rin Choi
Komentář: Osobně využívám měření z Golden Ears spíše doplňkově, když mi nic jiného nezbývá. Pokusil jsem se zde sice částečně dokreslit tečkovanou křivku, která by mohla zhruba odpovídat linii neutrality na našich grafech, ruku do ohně bych za jejich výstupy přesto nedal (především od 1kHz směrem dolů). U GoldenEars tedy radím opatrnost. Bližší informace k metodice Golden Ears viz tento zevrubný článek.
6. Rin Choi
Frekvenční charakteristika HE-500 (nahoře) a HD650 (dole) z Rin Choi blogu, s dokreslenou tečkovanou křivkou pro obecnou korelaci s ostatními naměřenými výstupy v tomto článku. Šedě zbarvené křivky symbolizují zcela nekompenzovanou (ne-finální) frekvenční odezvu, která nás v tomto článku až tolik nezajímá. Zdroj: Rinchoi.blogspot.com (upraveno).
Princip měření: Umělohmotná hlava s mikrofonem, pozicovaným na vnitřním okraji zvukovodu (v místě bubínku).
Komentář: Měření z Rin Choi blogu využívám rovněž doplňkově, v zásadě s nimi však nemám žádný problém, tudíž se pro hrubé srovnávání stačí držet načrtnuté tečkované křivky. Bližší informace ke své metodice podal Rin Choi v tomto a tomto příspěvku.
Závěr a diskuze:
Tento text se pokouší stručně a pokud možno přehledně nastínit faktické odlišnosti mezi jednotlivými (dle mého názoru) relevantními zdroji sluchátkových měření z dnešní doby. Stejně tak nabízí můj pohled na potenciální korelace mezi grafy frekvenční odezvy z jednotlivých databází. Respektive ukazuje možný způsob, jak tyto odlišné databáze navzájem porovnávat a, v rámci možností, využívat pro praktické účely.
Vzhledem k tomu, že se jedná o komplikované a zároveň vcelku kontroverzní téma, pokusím se v několika bodech shrnout to nejdůležitější, co si z tohoto článku (ne)odnést:
Díky všem, kteří byli ochotni dočíst tento článek až do jeho konce. Do budoucna se mohou objevit dílčí aktualizace - na ty případně upozorníme.
Komentář: Měření z Rin Choi blogu využívám rovněž doplňkově, v zásadě s nimi však nemám žádný problém, tudíž se pro hrubé srovnávání stačí držet načrtnuté tečkované křivky. Bližší informace ke své metodice podal Rin Choi v tomto a tomto příspěvku.
Závěr a diskuze:
Tento text se pokouší stručně a pokud možno přehledně nastínit faktické odlišnosti mezi jednotlivými (dle mého názoru) relevantními zdroji sluchátkových měření z dnešní doby. Stejně tak nabízí můj pohled na potenciální korelace mezi grafy frekvenční odezvy z jednotlivých databází. Respektive ukazuje možný způsob, jak tyto odlišné databáze navzájem porovnávat a, v rámci možností, využívat pro praktické účely.
Vzhledem k tomu, že se jedná o komplikované a zároveň vcelku kontroverzní téma, pokusím se v několika bodech shrnout to nejdůležitější, co si z tohoto článku (ne)odnést:
- Než začnete jednotlivé zdroje měření užívat ve svůj prospěch, je dobré alespoň v základu pochopit jejich principy a vzájemné odlišnosti. Mít na paměti, zda měření probíhá na reálné hlavě, umělé hlavě či proti rovné desce (nebo úplně jinak), zda se mikrofon během měření nachází na vnitřním nebo vnějším ústí zvukovodu (či úplně jinde) a zda se díváte na frekvenční graf kompenzovaný (výsledný/finální), nebo nekompenzovaný (ryze naměřená data bez jakýchkoliv korekcí).
- Ve chvíli, kdy se k jejich užívání a interpretacím odhodláte, zaměřte se především na frekvenční odezvu. Frekvenční graf samozřejmě nedokáže obsáhnout celý charakter sluchátek, přesto se z mé zkušenosti dá považovat, v porovnání s ostatními typy, za zdaleka nejvíc vypovídající. Navíc jej nabídne naprosto každá databáze měření, tudíž není až takový problém nasbírat pro konkrétní model sluchátek měření vícero a začít analyzovat.
- V předchozí kapitole jsem se pokoušel nastínit osobní víceleté přesvědčení, že grafy frekvenční odezvy z lišících se zdrojů skutečně porovnávat lze – člověk jen musí vědět jak, do jaké míry a případně s jakými dílčími úskalími.
- V současné době je potřeba si pro daná multi-srovnávání stanovit realistický cíl, což bych v praxi viděl na frekvenční rozsah 20 až zhruba 10000 Hz. Ten dle mého názoru naprosto postačuje k naplnění účelu těchto měření - tzv. oddělení zrna od plev, tedy vytipování si potenciálně zajímavých kandidátů k vyzkoušení/koupi. Stejně tak vyhoví i náročnějším aplikacím (bádání, hledání korelací mezi naměřeným a slyšeným, snahy o modifikování atd.). Osobně si myslím, že měření na HeadAudio jsou schopná dobře reflektovat realitu minimálně do 12 kHz, i s těmi 10kHz bych si však bez obtíží vystačil.
- Měření samozřejmě nelze brát jako dogma. Stejně tak nemá smysl podobným způsobem nahlížet na srovnávání grafů v rámci vícero zdrojů/technik měření. Nejedná se zde totiž o žádnou vědeckou akurátnost, pouze o hledání základních relací, shod, patternů… O postihnutí obecného tonálního charakteru konkrétních sluchátek, případně o vypíchnutí některých potenciálně nechtěných zvukových aspektů. Z tohoto titulu jsem se ostatně při hledání grafické korelace mezi jednotlivými grafy ani nepokoušel o črtání čehokoliv složitějšího než křivky složené ze dvou přímek. Nebylo by to pro praktické účely vhodné, ani žádoucí.
- I přes popsanou potenciální spojitost mezi danými databázemi nelze očekávat, že se neobjeví případy, u kterých nebude zcela pasovat. Proměnných, které zde mohou zasáhnout, je vícero – nejen ve spojitosti s měřicí procedurou, ale i samotnými sluchátky. Stejně tak není vždy jednoduché chápat vztah mezi tím, co slyším a co před sebou vidím naměřeno. V neposlední řadě musí mít posluchač jasno v tom, co od sluchátek z pohledu tonality žádá – musí mít ujasněny své priority, případně vědět, jakou konkrétní typologii frekvenční charakteristiky touží okusit. I proto zde bohužel platí, že zkušenější uživatelé více zví. Na druhou stranu, každý z nás má možnost kdykoliv postavit své osobní zkušenosti s rozličnými sluchátky oproti naměřeným grafům a postupně se učit chápat souvislosti. Odkazy na v textu diskutované databáze a mnoho dalších užitečných materiálů naleznete v sekci ODKAZY.
- Nikdo v tuto chvíli neví se stoprocentní jistotou, jak přesně by měla měřit striktně neutrální sluchátka. Pokud tedy nechcete uvěřit některému ze současných úhlů pohledu na tuto problematiku, považujte mnou vytečkované, červeně zbarvené křivky jen a pouze za způsob, jak vzájemně porovnávat různé zdroje měření (bez ohledu na neutralitu).
Díky všem, kteří byli ochotni dočíst tento článek až do jeho konce. Do budoucna se mohou objevit dílčí aktualizace - na ty případně upozorníme.