Autor: MHOE
Poslední aktualizace: 23/11/2015
Není tomu více než týden nebo dva, co se mi podařilo díky uživateli xenmaster pořídit současnou verzi legendárních Sennheiser HD650 ve skvělém stavu. Přestože jsem již měl možnost tato sluchátka vícekrát otestovat a srovnat s konkurencí, vždy to byla časově i podmínkami limitovaná zkušenost. Především na základě dojmů z druhého poslechu v brněnském Audigo a odborné „konzultace“ s databází měření na PersonalAudio.ru vzešel impulz ke koupi a následným pokusům o korekci jejich problémových zvukových charakteristik. Motivací mi zde byla šance získat skrze HD650ky tonálně vynikající sluchátka, o slušném technickém základu. Sluchátka, jež by byla schopná v případě potřeby zdatně sekundovat mým primárně užívaným Hifiman HE-500. Jaké problémové body mám na mysli a nakolik se mi podařilo tyto Sennheisery skrze modifikování korigovat, se můžete dočíst dále…
Pozn.: Vizuálně lze původní od současné verze rozeznat dle zbarvení vnitřní krytky měniče. Traduje se sice, že nynější „silver screen“ (stříbrná) verze zní od té staré méně zastřeně, kus od kusu více konzistentně a zároveň není tolik náročná na kvalitní zesílení, jedná se však pouze o nepotvrzené spekulace. Já osobně chtěl současný design z čistě prozaického důvodu – abych mohl v domácích podmínkách posoudit up-to-date Sennheiser HD650 v co nejvíce zachovalém stavu.
Není tomu více než týden nebo dva, co se mi podařilo díky uživateli xenmaster pořídit současnou verzi legendárních Sennheiser HD650 ve skvělém stavu. Přestože jsem již měl možnost tato sluchátka vícekrát otestovat a srovnat s konkurencí, vždy to byla časově i podmínkami limitovaná zkušenost. Především na základě dojmů z druhého poslechu v brněnském Audigo a odborné „konzultace“ s databází měření na PersonalAudio.ru vzešel impulz ke koupi a následným pokusům o korekci jejich problémových zvukových charakteristik. Motivací mi zde byla šance získat skrze HD650ky tonálně vynikající sluchátka, o slušném technickém základu. Sluchátka, jež by byla schopná v případě potřeby zdatně sekundovat mým primárně užívaným Hifiman HE-500. Jaké problémové body mám na mysli a nakolik se mi podařilo tyto Sennheisery skrze modifikování korigovat, se můžete dočíst dále…
Pozn.: Vizuálně lze původní od současné verze rozeznat dle zbarvení vnitřní krytky měniče. Traduje se sice, že nynější „silver screen“ (stříbrná) verze zní od té staré méně zastřeně, kus od kusu více konzistentně a zároveň není tolik náročná na kvalitní zesílení, jedná se však pouze o nepotvrzené spekulace. Já osobně chtěl současný design z čistě prozaického důvodu – abych mohl v domácích podmínkách posoudit up-to-date Sennheiser HD650 v co nejvíce zachovalém stavu.
Popis provedených modifikací:
Nejprve k samotnému modifikačnímu procesu. Seznam mnou navrhovaných úprav je následující:
- Nahradit černě zbarvenou protiprachovou vložku vlastní variantou (s otvorem uprostřed).
- Pod tuto vlastní protiprachovou vložku umístit plstěnou výplň s přesně dimenzovaným otvorem.
- Oddělat vnější kovové mřížky sluchátek.
- Zalepit „basový port“ pod oddělanými mřížkami pomocí lepicí pásky.
- Ad 1) Jako materiál k vytvoření alternativní molitanové vložky lze pravděpodobně využít ledasčeho, já osobně ale sáhl po tomto typu. Pro každou mušli jsem vystřihl právě jednu vložku elipsovitého tvaru s tím, že vnější obrys by měl zhruba kopírovat původní černou vložku. Na průměru vnitřního otvoru pak nikterak zásadně nezáleží, měl by však být o něco větší než je otvor plstěné výplně (viz Ad 2), resp. otvor měniče. EDIT: Po experimentech jsem došel k závěru, že je zde lepší otvor zvolit pokud možno co největší - tak, aby nedocházelo k nechtěným sekundárním odrazům akustických vln od molitanového materiálu (jež nemusí být vždy akusticky ideálně transparentní). Nebojte se tedy molitan posléze zastřihnout až k okrajům vnitřního prostoru náušníků.
- Ad 2) Jak už bývá u mých modifikací zvykem, opět mi dobře posloužila ze Stoklasy - tentokráte 1mm varianta, jež dostatečně dobře pohlcuje odražené akustické vlny a zároveň subjektivně nedusí zvukový projev HD650tek. Po určitém experimentování se mi v nejlepším světle ukázalo tvarování alá fotka výše – po stranách mírně seříznutá elipsa, o vnějším a vnitřním okraji určeném stříbrnou částí vnitřní krytky měniče. Charakter vnějšího obrysu plsti lze ostatně vypozorovat i přímo z fotky výše (viz vnitřní „zářezy“ na bílém molitanu) s tím, že opět není nutné být zcela exaktní - stačí jen zhruba dodržet velikost a tvar, nic víc.
- Ad 3) Oddělání vnějších mřížek není při pečlivém následování tohoto videotutoriálu nijak složitá záležitost. Poškození sluchátek nehrozí, jedná se jen o to najít ten správný „grif“, jenž je videem perfektně vystihnut.
- Ad 4) Zalepení portu, v původním stavu skrytého pod mřížkami, rovněž není nijak problematické. Stačí zkrátka využít libovolné lepicí pásky a umístit ji tak, aby plně zalepovala daný otvor.
V praxi tedy bude postup následující. Po oddělání náušníku (videotutoriál opět viz zmíněné video) odstraníme (a někde uschováme) původní černou molitanovou vložku, následně na právě odhalenou stříbrnou část vnitřní krytky měniče umístíme tvarovanou plsť (Ad 2), na plsť pak naši molitanovou výplň (Ad 1) a nakonec již jen nasadíme zpět náušník. Druhá část procesu spočívá ve zmíněném oddělání vnější mřížky (Ad 3) a aplikování nálepky na „basový port“ (Ad 4). Opakujeme i pro druhou mušli. Konečný výsledek lze pozorovat na fotce níže.
Vzhledem k tomu, že právě zalepení tohoto portu (Ad 4) může (dle mého názoru) část posluchačů považovat za vítané a část naopak za kompromisní, jsem se rozhodl zdokumentovat dvě odlišné verze mé modifikace – s nálepkou a bez nálepky.
Čeho lze tímto modifikačním procesem dosáhnout?:
Měření
Po vzoru předchozího modifikačního článku o HE-500 si nejprve prohlédněme naměřené grafy…
Porovnání frekvenčních charakteristik všech variant bude v rámci této části článku zdaleka nejzajímavější zastávkou. Lze si všimnout, že již původní HD650ky mi měří (až na extrémy slyšitelného frekvenčního spektra) překvapivě vyrovnaně, „fajnšmekři“ se přesto pozastaví nad vyvýšenými středními až vyššími basy stejně jako vyššími středy až středními výškami. Výsledkem mých snah jsou dvě verze úprav, kdy ta první (světle modrá křivka na grafu) soustředí svoji pozornost pouze na vyrovnání druhého jmenovaného pásma, zatímco ta alternativní (vínově červená křivka) rovněž přidává korekci basů.
Aplikovaná plsť zde pomáhá srovnat pásmo od vyšších středů nahoru, zatímco bass port nálepka vyhlazuje odezvu v basech. Důvod, proč molitanová vložka nebyla odstraněna úplně, nýbrž pouze nahrazena vložkou jinou (s otvorem uprostřed), je její příznivý vliv na objem basů (viz sekce Dodatek).
Waterfall diagram nám ukazuje předpisový výsledek jak před, tak tím spíš po modifikování. Byl jsem velmi mile překvapen, jak skvěle HD650ky měří nejen nad 1kHz (což je u tohoto výstupu podstatné), ale rovněž i před touto mezí.
Spektrogramy považuju za obdobně ukázkové. Takto čistou odezvu obvykle neuvidíte. A modifikace ji nijak nenarušují.
Grafy zkreslení ukazují na precizně kontrolovanou činnost měničů od středních basů směrem nahoru. Do horšího výsledku v nejhlubším spektru se pak logicky promítá (dnešním měřítkem) starý design sluchátek – přecejen od uvedení původních HD580, na kterých HD650 konstrukčně staví, uběhla již pěkná řádka let (psal se rok 1993!).
Poslechové dojmy
Sennheiser HD650 kvalitativně nenáleží do současného high-endu… Vlastně se dá říct, že nenáleží ani do ranku současných sluchátek. :-) Tudíž musí být každému zřejmé, že i přes nesporné kvality a dlouholetou tradici mají své limitace, kterých se nelze na sto procent zbavit ani modifikováním, ani mohutnou investicí do ostatních komponentů audio řetězce. Osobně tento model stále považuju za konkurenceschopný a to i s přihlédnutím k současné ceně 9 až 11 tisíc Kč, zcela naslepo bych jej bez předchozí zkušenosti se Sennheisery HD5xx nebo HD6xx sérií i tak spíše nekupoval. Tolik k mé „výchozí pozici/stanovisku“.
Já osobně předem věděl, do čeho jdu, tudíž mi šlo pouze o vhodnou korekci reálně řešitelných nedostatků. Ty bych shrnul do následujícího výčtu:
- Mírný kopec na středních až vyšších basech
- Horší vjem transparentnosti/čistoty zvuku
Vzhledem k limitaci měničů samozřejmě nelze očekávat velmi hluboký, pevný a definovaný bas planárně-magnetických sluchátek, spektrogramy a rovněž i poslechové dojmy na druhou stranu ukazují na jejich čistý charakter. V praxi se mi tudíž jednalo opravdu jen o korekci frekvenční odezvy tohoto spektra (bez negativního vlivu na basy hluboké), což se zalepením vnějších portů měniče myslím podařilo.
Otázka transparentnosti zvuku HD650ek souvisí s vícero aspekty. Mým uším, na mém současném řetězci, zněly Sennheisery již v původním stavu poměrně čistě a jemně, vyrovnání frekvenční charakteristiky ve vyšších středech až středních výškách přesto pomohlo můj dojem vylepšit. Především úbytek nepřirozené zrnitosti byl totiž subjektivně okamžitě zaznamenatelný. Pomyslnou třešničku na dortu pak zprostředkovalo nahrazení původní molitanové vložky děrovanou a úplné oddělání vnějších kovových mřížek, což logicky ještě více umocnilo žádané navýšení transparentnosti. V této věci je nyní třeba upřesnit důvod zveřejnění dvou různých verzí modifikace…
Dle mého názoru totiž zalepení portů nálepkou sice pomáhá k dosažení rovnější odezvy v basech, na druhou stranu se tímto trochu snižuje vjem transparentnosti a otevřenosti zvuku. Rozdíl mezi oběma verzemi vidím i v praktickém využití – zatímco varianta s nálepkou je analytičtější a nejspíš více striktně neutrální, varianta bez nálepky se vlivem celkově trochu objemnějších basů a jemnější zvukové prezentace více hodí na nekritický poslech hudby napříč různými žánry a kvalitou. Obdobně mi přišlo, že pro sledování filmů se rovněž hodí bohatší basový podkres.
Ať už zvolíte jakkoliv, musím říct, že obdobně neutrální pásmo od nižších středů až po nižší výšky jsem u sluchátek ještě neslyšel. Mé HE-500 zní jistě dynamičtěji, s lepší extenzí směrem do hlubokých basů a nejvyšších výšek, až takto striktně neutrálním základem ale neaspirují. Je to zážitek!
Dodatek:
Vliv přítlaku
Na grafu výše lze vypozorovat, že prezence basů u HD650 do značné míry souvisí s přítlakem. Nesnažil bych se tedy o to hlavový most uměle roztahovat - on se ostatně užíváním velmi mírně roztáhne sám. Oceňuji však, že na rozdíl od NAD Viso HP50 se dá charakter této závislosti označit za zcela logický/očekávatelný.
Vliv protiprachové vložky
Vliv protiprachové vložky
Původní protiprachová vložka mezi náušníky a měničem očividně není striktně protiprachová, nýbrž velmi znatelně ovlivňuje charakter basů těchto sluchátek. Přidáním dvou podobných vložek najednou prezenci basů zvyšuje ještě o něco málo víc.
Vliv vnějšího "výplňového" molitanu bassportu
Pokud jste se již odhodlali k zalepení vnějšího portu měniče páskou, jistě vám neunikl šedě zbarvený molitan kruhového tvaru, tvořící výplň jeho ústí. Dodatečně jsem tuto modifikaci vyzkoušel a musím říct, že se mi její výsledek částečně líbil, částečně nikoliv. Na jednu stranu pomáhá HD650kám dosáhnout ještě přirozenějšího/transparentnějšího projevu, na tu druhou však teplý, basově založený zvuk sluchátek ještě více zdůrazňuje. Modifikaci není nikterak složité zvrátit, tudíž máte možnost v případě zájmu spolu - s dalšími Changstar/SuperBestAudioFriends úpravami - vyzkoušet též.
Závěr a diskuze:
Tento text pojednává o dvou variacích vlastního modifikačního schématu pro sluchátka Sennheiser HD650. Skrze úpravy se nesnažím model zvukově transformovat v něco úplně jiného, nýbrž jen korigovat korigovatelné, ve svůj vlastní prospěch… a třeba i prospěch někoho dalšího. :-) Výsledek mých snah jsem zde nejen slovně okomentoval, taktéž skrze naměřené výstupy i zdokumentoval.
Kdybych měl vyjádřit svůj osobní názor, považuju variantu bez nálepky za univerzálnější, neboť objemem basů a jemností zvukové prezentace velmi dobře vyhoví definici „vyrovnaného přednesu pro nekritický poslech“. Na druhou stranu, varianta s nálepkou nabídne o něco neutrálnější/analytičtější bas a obecně detailnější charakter. Záleží tudíž na každém, co konkrétně bude vyhovovat víc – vyzkoušení obou možností je ostatně velmi snadné!
Co se týče kompatibility těchto úkonů s příbuzenskými (a velmi podobně znějícími) Sennheiser HD600, určitě bych se o ně v případě zájmu minimálně pokusil. Naměřená frekvenční charakteristika na PersonalAudio.ru totiž ukazuje velmi obdobný výsledek tomu u HD650. Může se ale stát, že na cestě k dosažení neutrálního charakteru od vyšších středů nahoru bude potřeba využít mocnější vrstvy plsti.
Když se podíváte na naměřenou frekvenční charakteristiku mých HD650 a porovnáte ji s výstupem na PersonalAudio.ru, uvidíte citelný rozdíl v odezvě mezi 5-7 kHz - jejich pár vykazoval v daném pásmu souvislý pokles, zatímco můj ne. Podobné odchylky mezi jednotlivými kusy HD650 mohou mít svůj vliv na odlišné názory lidí ohledně zvukové zastřenosti či nezastřenosti, o čemž se v praxi spekuluje především v souvislosti s původní "black screen" verzí Sennheiserů. Ze své pozice mohu říci pouze to, že model, který mám doma já, mi z tonálního hlediska zastřeně/"veiled" sám o sobě nezněl a po modifikování ani nezní (byť optikou sluchátek typu AD900 nebo K701 samozřejmě ano). Jak bych na situaci nahlížel u jiných kusů HD650, ale bohužel netuším, neboť nemám možnost přímého srovnání. Co se týče specifického témbru měničů HD650, tam by se již o určité zastřenosti hovořit dalo... Tuto však dle mého názoru vykazují i ostatní Sennheisery HD5xx a HD6xx sérií a nedá se s ní z pozice uživatele nic moc dělat.
Děkuji všem, kteří byli ochotní dočíst tento článek až do konce!